Veřejná výzva Balbínovy poetické strany k odstoupení pana Fischera z prezidentských voleb 2013

Fotky

Hana Bartošová fotila Vánoční večírek Naproti, Mikulášské a Divadelní představení "O myších a lidech" v Balbínce

Vltava 2011

Rezervace

Množí se dotazy na rezervace. Rezervace po e-mailu neděláme. Rezervace začínají 7. předchozího měsíce v 0:00 a musíte si je vyplnit sami na webu. Rezervované vstupenky je třeba vyzvednout během 2 dní (přesněji v potvrzovacím mailu) v době, kdy je hospůdka otevřená. Máte-li zásadní důvody, proč je vyzvednout nemůžete, zkuste zavolat (nejlépe začátkem otvírací doby) a domluvit termín jiný. S již propadlou rezervací nic neuděláme. Jsou-li lístky stále k dispozici, můžete si je rezervovat znovu.

Volební program BPS v obrazech

Setkání s voliči 14.listopadu '08 v obci Hůrky u Rokycan

Mým voličům

Vážení voličové, bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která ze stranické milosti jsou Mi ještě dopřána ve vedení Mé strany, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje voliče a voličky před těžkými obětmi a břemeny stranických válek.

V radě Neprozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.

Žijeme v době, kdy se otřásají stoly stranických sekretariátů pod náporem barbiturátů, kdy se pro čtrnáctileté otevírá náruč sexy průmyslu, kdy je v čele světové velmoci potomek lidožroutů, v době, kdy včerejší pravicový voliči masově vstupují do KSČM, kdy soudruh Jakeš se tajně setkává s Mirkem Topolánkem, kdy ministerstvo zdravotnictví opouští naděje na zlepšení našeho života ( neboť kdo by byl po reformách nemocný, musel by býti blázen), v době, kdy náš milý předseda Paroubek opět hrdě ukazuje svoje dělnické břicho, kdy se prezident Klaus stal "Čestným disidentem ústavu pro vyšetřování zločinů populismu", žijeme v době, kdy Slávia Praha drze vede ligu. Ano v takovéto pokřivené době žijeme.

Je to doba nepříliš povedená a povrchní! Není v ní místa na biblická rozjímání u restituovaného chléva, zvláště když bratr černoprdelník je štván zaprodaným tiskem, když bývalý komunista se vesele cachtá v bazénku, když současný komunista, europoslanec s křivou hubou, prohlašuje že v Rusku je nejvíce kapitalismus a Igor Češpiva mi dluží třiadvacet korun.

Ano, doba je zlá pro voliče pravotočivého, levého, voliče středu i naopak. Ale naše strana vždy o své voliče dbala, a proto nyní již musí s pravdou ven.

Po mnoho let činnosti jsme pořád jenom malou, neznámou, neparlamentní stranou.

Analýza příčin našeho zatímního neúspěchu je víceméně známá!

Je to tupost občanů, kteří nechodí k volbám a také tupost občanů, kteří k volbám chodí!

Ale pozor!!!

Výjimky samozřejmě potvrzují pravidla. Jsou již i místa, okresy a regióny v naší krásné a stále menší republice, kde se hladce dostáváme přes čtyřicet procent. A někde pracuje i naše mládež. Ano, mládež náš vzor. V Teplicích například dosáhli obdivovaných 70 hlasů. Plzeňská odbočka hlásí o patnáct více.

Bohužel to zároveň byly bašty požadující mé odvolání.

A to je to, co žádá změnu.

Ano, změna musí být a to radikální. Místo šesti piv jeden velký rum. To je heslo připravovaného sjezdu. A jestli si myslí ten náš pitomej místopředseda, že se dostane k lizu tak se šeredně mejlí.

Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Své matky strany, na ochranu Její vážnosti po dlouhých letech míru chopil se meče.

Zde v západobalbínovské baště v obci Hůrky, kde jen vinou politických pletich při sčítání hlasů jsme v krajských volbách získali až druhé místo s klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.

Bude to cesta tam, kam i Já musím jíti sám, cesta bolestná a vyprazdňující Mne, ale nutná, potřebná a ulevující. Ale poté vstanou další Hůrky a zaplní mapu naší vlasti.

Spoléhám na Vás, na Svoje voliče, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem Mého křesla se seřadili a pro čest, velikost a moc strany k nejtěžším obětem vždy byli, jsou a budou ochotni.

Ať celá naše země je plná Hůrek!

V obci Hůrky 14. 11. L.P. 2008

Geniální Guvernér Jiří Hrdina v.r.

celý zápis

záznam Novoročního projevu Geniálního Guvernéra Jiřího Hrdiny

On-line REZERVACE

Nově je možné z programu rezervovat lístky na představení. V této fázi je možné rezervovat nejvýše 6 lístků na osobu a je nutné je vyzvednout do 24 hodin (přesněji při rezervaci). Nejpozději však den před představením do 18^oo. Jestli jste mimopražští a nestíháte lístky vyzvednout nebo potřebujete rezervaci více míst, volejte Jirku Hrdinu 723 889 143 nebo po 17 hod 222 520 738.

Slavnostní zahájení provozu
Balbínovy prozatímní národní knihovny

Nezkreslený projev
Geniálního Guvernéra J. Hrdiny ze dne 18.10.2007

Náš Balbín a světový pan Cami

Ve foyeru Balbínovy poetické hospůdky visí fotografie Martina Hrabáka. Kamaráda i bohéma, přičinlivého muže na poněkud zmatené životní trati ve službách alternativní umělecké scény. Skončil tu pouť před několika lety - dobrovolně - po tom, co jakýsi dobrák napsal do jakýchsi oblastních novin, že Martin Hrabák byl spolupracovník StB. Přišel o partnerku i slibovanou práci na plzeňské kulturní roli a se ztracenou nadějí na lepší příští se Martin zavřel v garáži a pustil motor otlučené škodovky.

Pán Bůh mu to jistě odpustí, já nějak neodpouštím, jak se zachází s tzv.seznamy, zvláště po tom, co soudy definitivně zprostily viny hrdinného kapitána Minaříka, protože plánování atentátů je zřejmě běžná životní praxe, případně koníček.

Petr Borka, herec i režisér, pisatel i organizátor recesí kolem Balbínovy politické strany i všeho ostatního okolo pitoreskní hospody v Balbínově ulici, přišel z Martinova pohřbu a našel náhodou ztracený text dramatizace románu Bulata Okudžavy, kterou kdysi spáchal čerstvý nebožtík. Borka v tom spatřil ruku osudu a tak se hra objevila na prknech, jež v Balbínce znamenají svět, zpěvohra o komedii, kterou hraje sám život, v tomto případě v carském Rusku. A jméno Martina Hrabáka se objevilo na plakátech, což by mu udělalo radost, nebýt té garáže a té škodovky a té únavy z rozběhané životní pouti.

Pánové Jiří Hrdina a Petr Borka pochopili, když tak se Šárkou Kadlecovou hráli a hráli, že publiku se to komorní hemžení ve třech na pódiu hospody, kde se den co den střídá polozapomenutá folkařská scéna, líbí - a že hrát lze, ba asi se i musí.

A tak sáhli dál do své herecké minulosti, zalovili a nevytáhli špatně.

Pierre Henri Cami (1884-1958) je autor pro Balbínovce jako stvořený. Autor absurdních her i jiných textů, který v roce 1910 založil "Malý pohřební furgón a humoristický orgán zaměstnanců pařížské pohřební služby" se sklonem k černému humoru v textech i karikaturách byl obdivován surrealisty (jak jinak), zemřel nakonec téměř zapomenut (jak jinak), ale stačil ještě v roce 1953 obdržet Velkou cenu mezinárodního humoru, což mu nebylo nic platné (jak jinak).

Rozhodně však muž s buřinkou a bambusovou hůlkou a proslulými křápy, jimiž dobýval filmový svět a srdce lidí, neboť rozdával radost a smích, muž, který rozuměl humoru nejenom na plátně grotesek, ale i v teorii, jež nemusí být zákonitě a vždy jen nudná - Charlie Chaplin - řekl , že Pierre Henri Cami je "největší humorista na světě."

Představení, či spíše koláž z "minikomedií od P.H.Cami" hrají v režii Petra Borky - Šárka Kadlecová, Jan Novotný, Paul American, Jiří Hrdina a režisér hry. Petr Bublák "Bubák" s kytarou a Jaroslav Kovář s basou doprovázejí písně na texty Milana Jablonského a publikum se vlídně baví v necelých dvou hodinách prožívaného snu na malém jevišti, jehož prostor, půdorys i umístění v čele hospody, neumožňuje nic z toho, co mohou využívat jiná a větší divadla, A možná, že i to částečně způsobilo režijní vynález, kterak hráti pana Cami.

Divadelní školy prý zadávají jeho hry studentům, aby dokázali, jak si poradí s autorem, jehož absurdita se těžko hraje i předvádí a už vůbec ji nelze předstírat.

Petr Borka inscenuje "Představení" bez kostýmů, bez kulis, bez rekvizit. Herci neopouštějí jeviště a nepředstírá se nic. Jen skutečnost neskutečného děje. Absurdita se mění v realismus snového prostoru. Herci jen oznamují, kohože právě představují : Robinsona, Pátka, Fregolita nebo zhýralého tatíka a opilcovo dítě, královnu nebo vycpanou gorilu, která se diví, usmívá, mračí a grimasou komentuje děj, přičemž neuvěřitelné je, že divák věří i té živé vycpané gorile, kterou hraje Petr Borka v etudě o králi pralesa, který Průzkumníkovi komplikuje sexuální život i naději na dědictví. Věří Šárce Kadlecové, když naznačuje, jak se o opírá o parapet a hledí z prvního patra, že se opírá o skutečný parapet, že stojí ve skutečném okně, to okno je ve skutečném domě a slečna se dívá se na skutečný trávník pod ní. Gesta se spojí s absurditou textu a vznikne, kupodivu, realita. Realita divákovy fantazie.

Řada minikomedií se proměňuje v řadu etud hraných bez jediné rekvizity, což je zřejmě tajemství objevu "Kterak hrát pana Cami." Tak, když věrný

Pátek , vzhledem spíše Matěj Brouček, podává dopis ušlechtilému Robinsonovi (hraje ho Paul America a je spíše ku prospěchu věci, že je od přírody černochem a Crusoa mluví česky s těžkým přízvukem), podávají si vzduch, v němž divák spatří list dopisního papíru.

Ve městě Franze Kafky je absurdita doma. I když s výhradou, že ono to s Kafkovou absurditou nebude tak jednoznačné. Jednak si myslel, že píše humor, druhak Proces i Zámek jsou spíše alegorie, kdežto ryzí absurdita je teprve Metamorfóza, kdy se jednoho rána Řehoř Samsa probudí a "zjistí, že je brouk."

Viděl jsem fotografie z několika představení Camiho her, kde v kulisách hrají herci v kostýmech a rekvizity patří k věci, že předstírání reality ubližuje snové absurditě a uvědomil si u toho, že režijní objev páně Borkův je zřejmým řešením, jak se vypořádat s absurdními texty "největšího humoristy světa."

Nemluvě o tom, že haškovsky laděná hra na Balbínovu politickou stranu, která sídlí v poetické hospůdce vytváří součást genia loci, v němž se cítí duch jménem Pierre-Henri Cami, jako doma.

Karel Moudrý

V představení uvidíte tyto minikomedie:

Robinsonova láska aneb Pátkova oběť

Fregolitto

Cidovo manželství aneb tatínkův vrah

Opilcovo dítě aneb malý mstitel

Kleštěnec z pralesa

a uslyšíte písničky Petra Bubláka s texty Milana Jablonského

---

Pierre-Henri Cami (1884 - 1958)

P.H. Cami se vždy toužil stát hercem. Jako talentovaný herec s pípavým jižním přízvukem se však nechtěl spokojit jen s rolemi němými a opustil dobrodružství divadelní pro dobrodružství literární. V roce 1910 zakládá "Malý pohřební furgón a humoristický orgán zaměstnanců pařížské pohřební služby". Zde rozvíjí plně svou fantazii a až do roku 1940 píše černé povídky a kreslí karikatury. Po čtyřleté přestávce v publikování vrací se Cami k literární tvorbě tentokrát už knižní a většího rozsahu. Zakládá Akademii Humoru, píše filmová scenária. V roce 1953 dostává Velkou cenu mezinárodního humoru v Itálii. 3. listopadu 1958 však téměř zapomenut umírá.

Camiho obdivovali surrealisté pro jeho rafinovanou vynalézavost. Lze jej nazvat jedním z otců absurdismu v moderní francouzské literatuře. Každá jeho absurdnost je geniálním nápadem a velkolepým nesmyslem. Své minikomedie zakládá na jazyce a jeho hry jsou vlastně slovními hříčkami.

Charlie Chaplin o něm kdysi řekl, že je "Největší humorista na světě".

PIVO
točíme PILSNER URQUEL 12°

Zatím hrajeme skladby interpretů, kteří u nás vystupují a mají v prodeji CD.
Během roku spustíme i mluvené slovo a pokud to bude technicky možné,
tak doufáme, že budeme vysílat i přímé přenosy z večerních vystoupení v Balbínce